Z historie školy

Základní umělecká škola na ulici Veveří 133 je třetí nejstarší školou tohoto druhu v Brně. Vznikla v roce 1950 v prostorách bývalé salesiánské oratoře a vyučovalo se pouze hře na klavír, housle, harmoniku, sólovému zpěvu a taneční průpravě. Přestože měla škola k dispozici pouze pět místností, navštěvovalo ji 192 žáků. 

„Rok 1950/51 je rokem založení hudební školy v Žabovřeskách pod oficielním názvem III. Městský hudební ústav v Brně-Žabovřeskách,“ slavnostně uvádí první věta první školní kroniky. Počátky fungování školy se proplétají s osudem žabovřeského salesiánského střediska. Rozjezd umělecké školy šel ruku v ruce s útrapami a bezprávím, které se dělo salesiánům. Vznikla v troskách díla, které od konce třicátých let budovali salesiáni, v prostorách, které se uvolnily po jejich násilném vystěhování. Při pročítání kronik vnímáte nespravedlnost a přáli byste umělecké škole poetičtější a krásnější historii jejího založení. Ale historii vrátit nelze.

Přesto je tu něco, co spojovalo místní činnost salesiánů i umělecké školy – snaha kultivovat mladé osobnosti, rozvíjet jejich ducha a vést je k  obecně lidským hodnotám. Navzdory tehdejšímu komunistickému režimu zde tyto hodnoty dokázaly přežít.

1951/52 Umělecká škola se rychle rozvíjela. Hned ve druhém roce fungování se k hudebnímu oboru přidává žádaný obor taneční, tehdy nazývaný rytmika, později taneční průprava.

Škola se brzy stává součástí kulturního života obce – jen místo koncertů jezdí malí muzikanti, zpěváci a tanečníci na tzv. „kulturní brigády“.

50. léta Po pěti letech je počet žáků již dvojnásobný, 2/3 žáků jsou v hudebním oboru a 1/3 v rytmice. Škole stále chybí místo, nástroje i noty, ale ředitel i učitelé jsou kreativní, obětaví a plní nápadů a plánů a postupně se daří školu rozšiřovat a posouvat vpřed. Pořádají se výchovné koncerty, děti se dostávají do ústředních kol soutěží, škola se objevuje v tisku i rozhlase. V žabovřeském Kulturním domě pořádá škola veřejné abonentní koncerty ve spolupráci s předními umělci. Hostují sólisté Janáčkovy opery, Janáčkovo kvarteto a další.

Koncem padesátých let (1958/59) muzicíruje již pět souborů a škola se rozšiřuje o pobočku v Jundrově. A tak to potom bude po dlouhá desetiletí – když je vůle, vznikají soubory, když je i nadšení, jsou úspěšné. Poboček bude přibývat a ubývat, boj o dostatek prostoru má ZUŠ Veveří „v genech“ od počátku a i po 75 letech se zdá, že ještě není vyhráno.

Ve čtvrtek 18. 2. 1965 ve 3 h ráno škola zcela vyhořela, zůstaly jen zdi. Oheň byl po pěti hodinách zlikvidován. Škola přišla nejen o zázemí, ale také o část hudebních nástrojů, knihovnu a hudebniny. Přesto nezastavila svůj provoz. 600 žáků s 18 učiteli bylo provizorně rozmístěno do devíti budov brněnských základních škol, rodiče nabízeli k výuce své byty a také učitelé zvali žáky na výuku do svých domovů. Bylo ale třeba najít řešení. Tehdejší ředitel Lederer se snažil prosadit opravu zničených budov. Protože ale škola stála v asanačním prostoru určeném pro výstavbu nového sídliště, nebyla ze strany úřadů žádná vůle vybudovat zde novou lidovou školu umění. Do finanční kvóty pro plánované sídliště se nevešla. Ale protože žádostí a proseb je moc, úředníci nakonec svolí alespoň k prozatímní opravě svépomocí v takovém rozsahu, v jakém byla dříve. Zapojí se všichni, učitelé, žáci, rodiče, brigádníci. Pracuje se v každém počasí, ve všedních dnech i o víkendech a po osmi měsících se žáci vrací do školy. Je 1. 11. 1965

70. léta Od roku 1969/1970 je vidět velký střih. Politika proniká také do uměleckých škol, koncertuje se pro mateřské školy ale i v kasárnách sovětské armády, pořádají se politická školení pro učitele.  Jazyk kroniky i názvy koncertů se zcela změnily: Koncerty k 50. výročí založení KSČ, žákovský koncert k oslavě VŘSR, žákovský koncert k oslavě československo-sovětského přátelství, pěvecký koncert v Moravské galerii osvobození města Brna sovětskou armádou… Hudba je přesto stále krásná, žáci jsou šikovní a sbírají ocenění v soutěžích napříč obory v místních i mezinárodních soutěžích a snaží se fungovat i ve složitých podmínkách co nejlépe. Taneční obor aktivně reprezentuje taneční skupina Jazzbalet MAT učitelky Marie Turkové. V jubilejním roce, kdy škola slaví čtvrtstoletí, se učí již na sedmi místech,vlastní budova ale stále chybí.  Roku 1976 se budova školy na Foerstrove pomalu rozpadá, hledají se učebny na jiných školách, poprvé se tak umělecká škola dostává i na adresu Veveří 133.

V 80. letech školu reprezentuje především Dívčí komorní sbor (Amicitia), v jehož vedení se střídají Ludmila a Petr Fialovi. Společně přivedli pěvecké uskupení k úspěchům v Československu i zahraničí. Po několikaleté spolupráci se sbor Amicitia spojil s mužským sborem Foerster. Vznikl tak Český filharmonický sbor Brno, který patří k nejvýznamnějším sborům v Česku. Roku 1981 se škola definitivně přesouvá na svoji dnešní adresu.

1990/1991 Z lidových škol umění jsou nově základní umělecké školy. Školu přebírá nová ředitelka Eva Chlebníčková, která na ní tou dobou již 17 let působí jako pedagožka. Školu pak vede dalších neuvěřitelných 28 let.

90. léta jsou pro školu fází velkého rozvoje především co do typu akcí a kvality výuky. Je možné konečně nakoupit nové nástroje a celkově obnovit vybavení školy. Pedagog Martin Zeman zakládá r. 1990 Cimbálovou muziku ZUŠ Veveří, která koncertovala u nás i v zahraničí a funguje pod jeho vedením dodnes. V roce 1992 je založena klavírní soutěž Amadeus. Soutěž světového formátu se koná dodnes a je pro malé klavíristy velmi prestižní záležitostí. V 90. letech se počet žáků vyšplhal až k číslu 1300!

V roce 1995 se slavnostně otevřel školní komorní koncertní sál a bývalá školní jídelna byla přebudována na divadelní sál se vším všudy, což je doposud rarita mezi ZUŠ. Duší divadla se stala divadelní pedagožka a režisérka Jana Glozarová a pod jejím vedením vzniká i Divadelní studio "V", které je činné dodnes. A napadlo by vás, že škola měla vlastní mažoretky?

Do nového tisíciletí škola vstupuje jako zmodernizovaná aktivní kulturní instituce. Mezioborová spolupráce vrcholí úspěšnými společnými muzikály Aleše Kučery, na kterých pracují všechny obory společně, účinkujících bylo i 200!

Od předání školy novému řediteli Vladimíru Halíčkovi v roce 2018 se pokračuje v mezioborových projektech, zůstává aktivní i mezinárodní spolupráce. Škola se ve spoustě oblastí inovuje, jde s dobou co do komunikace, typu akcí i jejich formátu. Zakládá si na otevřenosti a důvěře, velký prostor a podporu dostává iniciativa pedagogů i žáků.  V souladu s myšlenkou pana ředitele "Nech svůj talent růst" tak zakládá v r. 2018 Věra Mikulášková orchestr nejmenších dětí. Myšlenka měla postupně překlenout všechny stupně hudebního vývoje, což se podařilo. Souborová hra se stává velkou devizou školy.

2020 - 2022 Výročí 70 let své existence chtěla umělecká škola prožívat jinak. Téměř přesně 55 let od ničivého požáru vyhnala děti ze školy pandemie covidu, která prověřila odolnost a schopnosti mnohých. Posunuli se díky ní, asi jako většina škol, mnohem dál v online komunikaci, pedagogové více pronikli do nových technologií a výuku se podařilo i přes velmi ztížené podmínky udržet. Ani tentokrát škola nepřerušila činnost! Další zkouška věrnosti a odhodlání učitelů i žáků ZUŠ Veveří byla úspěšně splněna.

V roce 2025/26 slaví škola již 75 let. Na škole stále působí třeba paní učitelka Ludmila Fialová, Věra Mikulášková, Jaromír Zámečník nebo Martin Zeman, zároveň jsou mezi pedagogy už děti jejich bývalých kolegů nebo absolventi školy.

Stále je na co navazovat a je kam se rozvíjet a všichni v ZUŠce věří, že tuto štafetu udrží ještě pro spoustu dalších dětí, které teprve přijdou. Teď píšete historii právě vy.