Jak ses ke svému oboru na ZUŠ dostal/a? Co tě k němu přivedlo?

Na ZUŠce jsem nejdříve začínala s tancem, za to vděčím svým rodičům, kteří se mnou tuto aktivitu vybrali. Se sestrou už jsme dřív jako malé tancovávaly a když ona o pár let dřív nastoupila, bylo pro mě samozřejmé ji následovat. Ke zpěvu mě vlastně pobídla jedna soutěž na základce. Nebylo nic jednoduššího než v ZUŠce zůstat po tancování o trochu déle a jít si zazpívat. Nakonec se přidala i kytara, pro kterou jsem se rozhodla vlastně i díky tomu, že lze při hraní i zpívat. Tahle trojkombinace se mi velmi zamlouvala, už jen z toho důvodu, že to byl pokaždé jiný prožitek hudby. Přesto mi každý obor přinášel něco docela jiného. Jsem ráda i za tu pestrost zážitků, které jsem díky ní získala. Tatínek se mi směje, že studuji na kejklíře.

Co pro tebe ZUŠ Veveří znamená? (např. prostředí, lidé, učitelé, zážitky...)

Po těch letech, co na ZUŠ Veveří chodím, můžu říct, že mi opravdu přirostla k srdci. Ať už to byly zážitky s kamarády, obzvlášť výživná hodina nebo zajímavá informace, vždycky mi to něco dalo. Často byl pro mě čas, který jsem tu strávila, i formou úniku. Někdy je to až taková oáza, kde si člověk může vychutnat kousek umění. Vnímám to také jako místo, které lidi spojuje díky společným zájmům. A pro mě osobně je mimo jiné i zdrojem inspirace a kreativity.

Kdybys měl/a vybrat jeden silný zážitek nebo moment, který si zapamatuješ – jaký by to byl?

Vybavuji si svou první hodinu s paní učitelkou Dostálovou, když jsem měla něco zahrát, aby si udělala obrázek o mých schopnostech. Tehdy mi řekla, že nevedu melodii a sice jsem zpočátku nechápala, co vlastně nedělám a dělat bych měla, paní učitelka mi všechno vysvětlila a najednou celá ta skladba dávala mnohem větší smysl. Podobný pocit jsem si ní zažila mnohokrát, kdy byla na kousíčky rozložená nejen ta skladba, ale i já samotná. Všechny tyto zkušenosti mi pomohly i jinde a já jsem za ně velmi vděčná. A v čem že je to pro mě tak přelomové? Naučila jsem se efektivnější způsob učení a jak co nejdřív odstranit nedokonalosti.

Co bys poradil/a mladším žákům, kteří na ZUŠ začínají?

Spoustu krát se mi vyplatilo řídit se podle rad mých paní učitelek a osobně obdivuji všechny naše učitele za jejich schopnosti a trpělivost. Zároveň bych ale ráda dodala, že je určitě výhodné poslouchat a dělat to, co po nás učitelé chtějí, ale ještě výhodnější je se ptát. Často sami vidí, když je ve skladbě, nebo i v celém přístupu nějaký problém, ale častěji neví, jak ji vnímáme a jak se u toho cítíme. Čím víc jim my řekneme, tím lépe nám pak můžou pomoct.