Jak ses ke svému oboru na ZUŠ dostala? Co tě k němu přivedlo?

K tanci na ZUŠ Veveří mě ještě ve školce přivedla moje nejlepší kamarádka a její radost z prvního tanečního vystoupení. Balet mě zaujal už od první lekce a brzy se stal mým největším koníčkem. Zalíbil se mi elegantní pohyb propojený s hudbou a možnost sebevyjádření, kterou nabízel. Dodnes jej vnímám jako krásnou uměleckou formu, kterou si užívám i v roli diváka.

Co pro tebe ZUŠ Veveří znamená?

Se ZUŠ Veveří mám spojeno mnoho nesmírně talentovaných lidí, kteří milují obor, kterému se věnují, a jejich nadšení je znát na každém projektu. Vnímám ji jako velice inspirativní prostředí, s nímž mám spjato množství zážitků z dětství i z dospívání. Na ZUŠ jsem poznala některé ze svých nejbližších přátel; díky příjemnému prostředí a lidem, které mám ráda, se těším na každou jednu zkoušku.

K mé radosti z tance přispívá i moje paní učitelka Gabriela Hrabalová, jejíž vedení je obohacující, a přitom vždy přátelské a lidské. Jsem jí moc vděčná za všechno, co mi předala – cenné rady, zkušenosti i vztah k tanci jako takový.

Na co jsi během svého působení ve škole nejvíc hrdá?

Jsem pyšná na své baletní pokroky, protože každý z nich vyžadoval čas, úsilí a práci na sobě. Balet mě učí být trpělivou a otevřenou novým zkušenostem.

Kdybys měla vybrat jeden silný zážitek nebo moment, který si zapamatuješ – jaký by to byl?

Jednou z mých nejvýraznějších vzpomínek ze studia na ZUŠ je mé první taneční sólo. Pamatuji si radost z první příležitosti věnované mně samotné, nervozitu několik týdnů před daným vystoupením a těsně před ním svoje rozklepané nohy v modré tylové sukni, která se mi tehdy tolik líbila. Po prvních pár krocích na jevišti jsem úplně zapomněla na obavy a zpětně na první sólo vzpomínám moc ráda.

Jaká byla tvoje největší výzva? A co ti pomohlo ji zvládnout?

Velkou výzvou pro mě byla hlavní role v baletu Alenka, který choreograficky připravila moje paní učitelka. Právě ona mi byla po celou dobu příprav oporou a motivací.

V Alence jsem si poprvé naplno vyzkoušela hereckou a výrazovou stránku tance, práci s rekvizitami i spolupráci s tanečnicemi napříč ročníky. Tato role pro mě představovala velikou příležitost, které si moc vážím.

Inspirativní zkušeností byla také spolupráce se studenty brněnské taneční konzervatoře, díky které jsem měla možnost vyzkoušet si párový tanec.

Co bys poradila mladším žákům, kteří na ZUŠ začínají?

Poradila bych jim, aby na sebe nebyli zbytečně přísní. V tanci i dalších uměleckých oborech je jistě nezbytná pečlivost a technická přesnost, pozornost upřená výhradně k chybám a nedostatkům ale může kazit radost z umění samotného. Věřím, že nadšení z uměleckého projevu je důležitější než honba za dokonalostí.

Kam máš namířeno dál? Máš nějaký sen, kterého by ses chtěla v umění dotknout?

V současné době nemám jeden konkrétní sen, který bych si chtěla splnit, přála bych si ale, aby mě tanec provázel životem co nejdéle a stále mi dával smysl a energii.

Míša Skovajsová je velmi talentovaná, skromná, a srdečná dívka. 

Už v jako malé holčičce jsem v ní viděla velký talent. Je inspirací i motivací pro celé naše taneční oddělení. Vyniká velmi dobrou klasickou technikou, citlivostí a pevnou vůlí, bez které by to nešlo.

Na svém kontě má hlavní roli v baletu Alenka a také roli Princezny v baletu Pod Hladinou, který byl uveden v rámci festivalu Moravský podzim. Je finalistkou mnoha tanečních soutěží. Jsem na ni obrovsky pyšná, že i přes náročné studium a přijímací zkoušky zvládá Míša tak náročné role a pilně zkouší.

Míša je pro mě nejen skvělá tanečnice, ale nesmírně cenný člověk.

– Gabriela Hrabalová –