Jak ses ke svému oboru na ZUŠ dostal?

Odmalička jsem rád poslouchal hudbu, zpíval jsem ve sboru Kantiléna, hrál soukromě na klavír a kytaru. Máma mi navrhla studium nástroje na ZUŠ, vyhrál saxofon.

Do ZUŠ Veveří jsem začal chodit ve 12ti letech k panu učiteli Kudlíkovi, nejprve jsem hrál na alt saxofon, pokračoval jsem na tenor saxofon u pana učitele Kužely. Oba dva učitelé mi byli a jsou vzorem pro jejich nadšení k hudbě.

Co pro tebe ZUŠ Veveří znamená?

ZUŠ Veveří mi umožnilo hrát v souborech populární hudby a Big bandu.. To je pro začínajícího muzikanta velká zkušenost.

Jsem vděčný za příležitosti hrát na koncertech a tak se postupně osmělovat ve hraní na veřejnosti.

Kdybys měl vybrat jeden silný zážitek nebo moment, který si zapamatuješ – jaký by to byl?

Bavilo mě natáčet CD se Souborem populární hudby, ochutnat natáčecí studio. Soutěžit s Ensemble Midiversa.

Před třemi lety mě učaroval jazz, díky panu učiteli jsem měl "volnou ruku" a mohl jsem se věnovat improvizaci, která je mi tak blízká.

Co bys poradil mladším žákům, kteří na ZUŠ začínají?

Po absolovenci jsem si uvědomil, že nejdůležitější pro muzikanta je co největší poslech hudby, ať už v domácím prostředí nebo na koncertech. To bych všem začínajícím muzikantům doporučil.

Kam máš namířeno dál? Máš nějaký sen, kterého by ses chtěl v umění dotknout?

S kamarády máme jazzový kvartet, společně tvoříme a to je to, co mě baví. Snem je, aby mě tohle nadšení a láska k hudbě nikdy neopustili.