Jak jsi se ke svému oboru na ZUŠ dostal? Co Tě k němu přivedlo?

Když jsem v první třídě nastupoval na ZUŠku, byl cimbál moje první volba. Hrála na něj už moje mamka, která shodou okolností taky chodila k panu učiteli Zemanovi.

Zároveň s cimbálem jsem začal tančit ve folklorním souboru. Tak jsem se blíže seznámil s lidovou kulturou a našel jsem v ní zalíbení.

Zlomový bod nastal, když jsem začal hrát v cimbálové muzice. Dodalo mi to motivaci se zlepšovat, protože není nic lepšího než hrát s ostatními muzikanty

Co pro Tebe ZUŠ Veveří znamená?

Na Veveří jsem se naučil technicky ovládat svůj nástroj. Naučil jsem se základy harmonie a historie hudby nebo taky základy improvizace.

Ale za jednu z nejdůležitějších věcí, kterou mi ZUŠka přinesla, považuji především poznávání ostatních muzikantů. Být součástí různých hudebních uskupení pro mě byla ta největší zábava a radost. Hlavně když jsem společně s ostatními něco nacvičil, a potom jsme to mohli předvést na jedné ze ZUŠkových akcí!

Na co jsi během svého působení ve škole nejvíc hrdý?

Nejvíc hrdý jsem na naši Cimbálku, se kterou se nám povedlo vyhrát v celostátním kole soutěže ZUŠ. Stálo za tím několik měsíců příprav a to nejen z naší strany, jakožto muzikantů, ale taky ze strany pana učitele, který nás vedl. A ne, nevadilo nám opakovat na zkouškách program třistakrát, protože se nám naše úsilí vyplatilo a z Mikulova jsme jeli všichni s dobrým pocitem.

Co bys poradil/a mladším žákům, kteří na ZUŠ začínají?

Cvičte a učte se stupnice. A když vám to náhodou nepůjde, na Veveří je velká spousta skvělých učitelů, kteří vám kdykoliv rádi s čímkoliv pomůžou. A až budete ty stupnice umět, začněte hrát v orchestru, nebo v jakémkoliv jiném hudebním uskupení. Poznáte hodně nových lidí a zažijete hromadu zážitků, na které budete vzpomínat jako já.