Jak ses ke svému oboru na ZUŠ dostal a co tě k němu přivedlo?

Pocházím z rodiny, kde hudba byla vždy součástí života, navíc oba rodiče navštěvovali ZUŠ a mají spoustu zábavných vzpomínek. Táta i děda hráli v amatérských kapelách, takže jsem měl velkou motivaci na ně navázat. Navíc mě mala přitahovala barevnost různých zvuků a tónů, a tak bylo jasné, že si mě hudba najde. Na ZUŠ Veveří nejprve začal chodit můj starší bratr, já jsem začal jako předškolák hrát na klavír a v 5. třídě jsem si přidal trubku, protože děda hrával na křídlovku. Před pěti lety mě více začalo lákat zpracování hudby, tak jsem přidal ještě návštěvu EZH. V podstatě do budovy školy chodím 17 let.

Co pro tebe ZUŠ Veveří znamená?

Pro mě je to druhý domov. Místo, kde jsem mohl rozvíjet svůj talent – od prvních kroků u klavíru, přes trumpetu až po zpracování zvuku a technického přístupu k hudbě. Kromě toho je to prostředí plné inspirativních lidí, učitelů a kamarádů.  

Na co jsi během svého působení ve škole nejvíc hrdý?

Nejvíc si vážím toho, že jsem dostal příležitost zkoušet různé nástroje a hledat, co mi nejvíc sedí. Díky tomu jsem našel svou cestu – od klavíru a trubky až po moderní technologie a práci se zvukem. Jsem rád, že jsem se mohl účastnit akce Brněnské klavírní mládí, což byl asi můj vrcholný výkon v tomto nástroji a jsem rád, že jsme se s Big bandem dostali na festival v Neerpeltu v Belgii a s MiDiVersou jsme vyhráli celostátní kolo soutěže ZUŠ.

Kdybys měl vybrat jeden silný zážitek – jaký by to byl?

Rozhodně zájezd s Big bandem do Belgie příměstským linkovým autobusem. Bylo to plné emocí, společných zážitků a nových zkušeností – na tuhle akci nikdy nezapomenu, navíc když jsme dostali první místo s oceněním.

Jaká byla tvoje největší výzva? A co ti pomohlo ji zvládnout?

Největší výzvou pro mě bylo a je skloubit školu s orchestry a všemi hodinami, které mám na Veveří. Ale díky trpělivosti a ochotě rodičů a podpoře učitelů na základní škole i na gymnáziu jsem to zatím vždy zvládl.

Co bys poradil mladším žákům, kteří na ZUŠ začínají?

Nebojte se zkoušet různé nástroje a směry. Nikdy nevíte, co vás chytne. Důležité je být otevřený, nebát se objevovat nové věci a vytrvat, i když se zrovna člověku moc nedaří.

Kam máš namířeno dál? Máš nějaký sen, kterého by ses chtěl v umění dotknout?

Chtěl bych dál rozvíjet práci se zvukem – ať už po technické nebo umělecké stránce. Mým snem je propojit hudbu, techniku a kreativitu třeba v oblasti filmového nebo scénického zvuku.