Jak ses ke svému oboru na ZUŠ dostala? Co tě k němu přivedlo?

Když jsem byla malá, rodiče mě brávali na různé koncerty vážné hudby a také jsme hodně poslouchali hudbu doma. Díky tomu jsem ve čtyřech letech už chtěla hrát na housle, ale protože jsme byli úplně nehudební rodina a nikdo o tom nic moc nevěděl, tak mě máma odrazovala, že budou housle moc těžké, a místo toho jsem v pěti letech začala chodit do přípravky dětského sboru Kantiléna. Ale o houslích jsem pořád mluvila, až jsem si to v první třídě prosadila.

Co pro tebe ZUŠ Veveří znamená? 

Je to skvělé prostředí, které mi dalo spoustu hracích příležitostí a kde jsou všichni přátelští a ochotní pomoct.

Na co jsi během svého působení ve škole nejvíc hrdá?

Nejvíc hrdá jsem na to, že jsme loni vyhráli první místo v ústředním kole jak s orchestrem Ensemble Midiversa, tak s cimbálkou.

Kdybys měla vybrat jeden silný zážitek nebo moment, který si zapamatuješ – jaký by to byl?

Byl by to balet Pod hladinou, který jsme loni hráli na festivalu Moravský podzim, a byla to hodně velká událost. Poprvé jsem si vyzkoušela, jaké to je hrát pro tanečníky, a to dokonce čtyřikrát za sebou.

Jaká byla tvoje největší výzva? A co ti pomohlo ji zvládnout?

Největší výzvou bylo, když jsem se rozhodla hlásit se na konzervatoř a začít vlastně úplně jinak pracovat. Mnohem víc cvičit a celkově se o housle víc zajímat, protože do té doby to byl pro mě jenom kroužek.

Co bys poradila mladším žákům, kteří na ZUŠ začínají?

Nevzdávejte to, i když je to občas těžké, protože čím víc času a práce tomu dáte, tím víc vás to bude bavit. A hlavně si to užijte! 

Kam máš namířeno dál? Máš nějaký sen, kterého by ses chtěla v umění dotknout?

Ráda bych se houslím věnovala i v dospělosti nejradši jako hráčka v orchestru nebo jako učitelka v ZUŠ, ale i kdyby to nevyšlo, tak jsem si stoprocentně jistá, že housle z mého života nezmizí.

Berťa k nám začala chodit na hudebku v roce 2020 po ročním pobytu v Portugalsku. Jakmile se se na naší škole "zabydlela", začala vedle houslí navštěvovat také komorní a orchestrální ansámbly. Začalo to cimbálovou muzikou u p.učitele Zemana, dále nastoupila u p.učitelky Machové do Žraloků a jakmile dozrál čas, začala navštěvovat taky Ensemble MiDiversa a Sunny Summer Orchestra, kde s Kristýnou Holešovskou (naší bývalou žačkou, nyní studentkou Konzervatoře Brno) vytvořila sehraný pár prvního pultu orchestru. Za svého studia reprezentovala naši školu na mnohých vystoupeních a taky soutěžích. Z jejího širokého záběru je patrné, že je studentkou pilnou, přemýšlivou a cílevědomou. Tento rok se navíc intenzivně připravuje na přímací zkoušky na Konzervatoř. Ať už přímačky dopadnou jakkoliv je zřejmé, že i v budoucnu bude její život s hudbou a uměním pevně spojen. A to je kromě výše zmíněného jedním z hlavních rysů, které by měl každý správný ambasador mít.

– Jan Bělohlávek –